Spolehlivosti voleb se doposud povětšinou dosahuje tím, že sčítání hlasů provádějí větší skupiny lidí, u nás zvané volební komise. Jejich vzájemnou kontrolou se zmenšuje možnost chyby či záměrné manipulace. Nicméně tento systém je stále více v rozporu s pokračující digitalizací a elektronizací našeho života a je jako jakákoli jiná lidská činnost zatížena nějakou chybou, jak se ukázalo při prezidentských volbách ve Spojených státech v roce 2000. Ani sebevětší tlak nezvoleného Alberta Gorea výsledky nezpřesnil. Možnost ovlivnění a systematické chyby jsou zatím hlavní výhrady vůči systémům elektronickým. Experti z University of Surrey, University of Birmingham a University of Luxembourg vyvinuli zajímavý volební systém, pracuje s kódovanými daty již od okamžiku přečtení volebního lístku. Jeho část, na které jsou jména kandidátů, si volič může uchovat pro kontrolu. Ve druhé části volebního lístku jsou stejné údaje v zakódované podobě, které se po přečtení optickou čtečkou přenesou rovnou do centrálního počítače. Dříve nebo později jistě pronikne moderní technika i do bezprostředního aktu volby, zatímco nyní se s ní setkáváme spíše ve vyšších úrovních zpracování volebních výsledků.

Některá prospěšná opatření by se dala realizovat i se současnou technikou. Volební obvody měly smysl v době, kdy rychlost přenosu informací byla určena rychlostí koně, anebo pokud je mandát poslance územně vázán, jako v našem senátu. Nic z toho neplatí pro poslaneckou sněmovnu, takže rozdělení České republiky na volební obvody jen umožňuje politickým stranám manipulovat s našimi hlasy dovedně vybranými způsoby převodu hlasů na mandáty. Vytvoření jediného volebního obvodu po celém území státu pro současnou techniku nepředstavuje problém a zároveň by zjednodušilo přepočet hlasů na křesla v poslanecké sněmovně.

Zrušení spodního limitu pro vstup do poslanecké sněmovny by rovněž mohlo zlepšit její fungování. Problém není tříštění hlasů, o čemž nás velké politické strany a někteří novináři snaží přesvědčit. Hlavním problémem je hlasování po kompaktních stranických blocích, bolest, přetrvávající již z období první republiky. Roztříštit a rozmělnit je třeba stranické bloky, a k tomu by mohlo napomoci zrušení limitů pro vstup do sněmovny a zastoupení menších stran, třeba jen jediným poslancem.